Právě ti dal někdo LIKE

Právě ti dal někdo LIKE....

Sladkou koblihu za odměnu,
někdy i s cukrovou polevou
v podobě srdíčka,
nebo udiveného obličeje smajlíka....

Dávkování je závislé na tom,
jak se líbí

to, co píšeš,
to, co sdílíš,
to, co na fotkách se tváří
jako tvůj život,
jak cení si tě Facebooksvět,
zda vykvetl jsi na něm hned,
či pomalounku při zemi se držíš
a odměny druhým rozdáváš,
či ty svoje tajně střežíš....

Cukr a LIKE,
drogy doby blahobytné,
zdají se být
pro tu chvíli štěstí
bez setí a zalévání
bez času na květ
a doby zrání
k mání hned teď.

Okurka vykvete a rodí plody
rychle a stačí trocha vody
a můžeš sklízet a hned jíst.
Však nezbude tu po ní nic,
než okamžik, kdy oddáváš se její chuti,
kdy tvému tělu na pár chvilek dodá minerály,
abys udržel pro další chvíli něco v ruce,
kde je wifi...

To strom plný letokruhů
nevznikne tu přes noc,
nebo dvě.
Trvá to,
než ho Země vyživí,
než kořeny mu do ní vrostou pevně,
než vítr svou silou,
někdy jemnou,
někdy plnou síly,
ověří vnitřní jeho bytí,
zda odolá a silnějším se
krok za krokem stane....

Den za dnem bere si prostor
pro své žití,
pro větve nachází nová území
a tím jeho kmen sílí,
až mohutným a pevným,
plným velkolepé ladnosti,
moudrosti a síly,
k nebi blíží se
a na svět hledí z výšky,
z nadhledu prostoru i času,
z nadhledu jednotlivých dní
hlásí se hrdě o své místo,
ošlehán vším,
co kolem mihlo se,
když uschována byla
celá jeho vnitřní síla
v semínku nepatrném
přeplněném životem.